ME 2013 Belgie

Letos jsme se zúčastnili Mistrovství Evropy FISTC v belgickém Beloeil. Závody byly jako již tradičně pěkně zorganizované, trať technicky hodně náročná, blátivá, ale to nás nezaskočilo. Po první etapě jsem s Tinkou vedla a v těsném závěsu za námi Terka s Pippi. Hromadné starty nám nedělají problémy a hlavně obě psí závodnice už mají hodně zkušeností. Druhý i třetí den probíhal v podobném duchu a na cíl jsme se domluvily, že doběhneme společně. Týmové tréninky, týmová výprava, týmový doběh:-) Takže jsme si již podruhé dovezli z ME FISTC v kategorii canicross zlatou medaili. Moc děkujeme všem co nám drželi palce, packy, a už samozřejmě začínáme trénovat na závody na sněhu.

Oficiální web ME 2013 (anglicky)

a trocha povídání k tomu....

Naše cesta za zlatem

Již v době těhotenství jsem si spočítala, že bych se mohla v listopadu zúčastnit ME FISTC 2013. Z počátku se mi to zdálo trochu jako bláznivý nápad, ale hned po porodu jsem se vrátila do tvrdého tréninku s pejskama. S blížícím se datem závodu jsem nabývala přesvědčení, že bych tu „Evropu“ mohla zvládnout. Přidala se k nám i juniorka Terka Hanušová, která s námi začala trénovat. Terce jsem půjčovala na trénink Pippi, aby se holky sžily a zvykly si na sebe. Po pár trénincích jsme si řekly, že to dáme a přihlásily se.

Tím bylo definitivně rozhodnuto a začaly přípravy na cestu. Můj osmiměsíční syn Patrik je obrovský pohodář, tak jsem předpokládala, že i on zvládne docela dlouho cestu do belgického městečka Beloeil bez problémů.

A konečně tu byl den 20.11. a my se vypravili na cestu. Taťka se ujal řízení, procvičil se v přebalování a krmení malého Páti, my s Terkou jsme se věnovaly našim důležitým sportovním partnerkám. Před námi byla dlouhá cesta, 1150 km. Protože jsme nevěděli, jak malý cestovatel bude snášet náročnou cestu, rozhodli jsme se, že ji rozložíme do 2 dnů. Pippi i Tina jsou rozené cestovatelky, ale hlavně už mají spoustu cestovatelských zážitků. První den naší cesty jsme zakončili v německém Koblenz. Ubytování jsme měli v historické části města ve staré pevnosti. Páťa i psí holky byly zcela v pohodě a cestu zvládli výborně. Druhý den jsme si prohlédli starobylé město a vydali se směr Beloeil. Po příjezdu na místo jsme absolvovali tradiční kolotoč veterinárních prohlídek, odevzdání chiplistů, kontrolu pohody psů při cestování-na těchto závodech je vždy velmi pečlivě kontrolováno vše co se týká pejsků...Veterinární kontroly, kontroly úvaziště psů, kontroly toho, jak jsou psi převáženi, apod. Po těchto nezbytných kontrolách jsem odjeli na ubytování. Velkou výhodou bylo v tomto místě to, že je zde světlo o hodinu déle než u nás.

V pátek nadešel den závodu a tak jsme se pomalu připravovali na start. Hromadný start mě s Tinkou a Terka s Pippi. Bylo naprosto jasné, že se psí holky od sebe o moc nevzdálí, s čímž jsme samozřejmě od samého začátku tréninků počítaly. Po startu se běželo asi 300metrů v hlubokém písku, potom v lese, kde byly cesty tak rozblácené, že se místy běželo až 30 nebo více cm vodou a blátem. Do cíle jsem dorazila asi 20vteřin před Terkou na prvním místě. Cílová rovinka byla dlouhá, tak že jsme bežely na dohled. Druhý den se situace opakovala a závodnice na třetím místě na nás už ztrácela přes 4 minuty. V neděli už jsme měly taktiku na jistotu, protože bylo velmi nepravděpodobné, že by nás někdo dotáhl. Domluva zněla: společný doběh české výpravy. Tempo již bylo opravdu pohodové a do cíle jsme doběhly společně. Držely se za ruce a vychutnávaly si společné vítězství v cílovém doběhu. V cíli už nás očekávali taťka s Patrikem, který výjimečně náš triumf nezaspal. Radost nás všech byla ohromná. Když Vám pak při vyhlášení věší na krk tu zlatou medaili, vlaje česká vlajka a hraje se česká hymna-je to nepopsatelný zážitek. A zároveň krásná odměna za tu dřinu, která za tím vším je.

Po ukončení velmi dlouhého ceremoniálu jsme zabalili zbytek věcí a další den se vydali směr domů do Čech. Vrátili jsme v naprosté pohodě. Velký dík patří malému Patrikovi, který vzorně reprezentoval a vůbec nezlobil

Musím moc a moc poděkovat mé rodině, Pavlovi, který nám se zbytkem smečky držel doma palce a packy, všem známým a kamarádům, sponzorům a hlavně psím holkám Tině a Pippi, bez nich by to nešlo!

 

Vyhledávání

Sponzoři