sen, plán se stal skutečností a vyrazili jsme na MS do Švédska. Spoustu reportů a fotek naleznete u nás na fcb.profilech:-) Zdenda Benda a Venca Zetek

Byl to neskutečný zážitek, který byl korunován krásným 9. místem v silné konkurenci závodníků ze severu a jako jediní Češi závod dokončili. Hodiny, dny tréninků se opravdu vyplatily a náš tým pejsků má ještě hodně před sebou a dokázali, že jsou to úžasní srdcaři.

Přidáváme pár postřehů z tratě, pár postřehů z pozice handlera a spoustu fotek. Zážitky jsou nezapomenutelné. A výzvy do dalších let jasné:-)

Na náš první long o délce 300 km jsme se připravovali  od konce srpna . Jednalo se o závod Polardistans 300 ve Švédské Särně a ještě k tomu hned MS. Náš tým , byl složen ze samých mladých psů , pro které to byl po Šediváčkove longu druhý závod na sněhu. Osmým pejskem, byla naše 9,5 léta Andy. 

 Na start se v naší kategorii postavilo  16 týmu , takže hromadný start byl krásný adrenalin, když jsme přejeli cestu asi po 1km , byli jsme první , trochu mi to vyděsilo a tak jsem začal více prošlapávat dečku , abych pejsky zpomalil to jsem se snažil až na 20 km ,kdy se přes nás přehnalo 6 týmu . Dál už to bylo celkem v klidu a po 85 km jsme dojeli na chekpoint jako 7 .Po 4hodinách povinné pauzy jsme pokračovali na 120 km úsek . Zhruba na 20 km jsme dojeli skupinu, bojující o 4 misto.Asi po 2 km jsem se rozhodl je předjet a pokračovat si ve svém tempu. Při stoupání do hor jsem už za sebou nikoho neviděl , bohužel ani před sebou  a to se mi stalo osudné , přehlédl jsem jednu značku a již ve tmě jsem si vyjel asi největší kopec v okolí musel jsem i dvakrát zastavit , abych se vydychal. 

Když jsem se ohlédl , trochu jsem se zděsil ,jelikož v dálce jsem viděl tři čelovky jak odbočují pod kopcem v právo . A tak jsem Lumpinu otočil zpět a pomalu se začal z kopce vracet, byl jsem na sebe naštvany ,že jsem to pejskum zkazil.  Pejsci to věděli a začali přidávat já místo toho , abych je uklidnil jsem se k nim přidal a začal s nimi nahánět znovu celou tu skupinu 3 musheru . Dojet se nám všechny nepovedlo , ale i tak jsme ráno dojeli po 120 km jako 5.

Noční honička po mém asi 20-30 minutovém bloudění stala pejsky hodně sil , byla to moje velká chyba.

Po 6 hodinách další povinné pauzy a prohlídce veterinárním týmem  , kdy všichni byli v pořádku jsme vyrazili na dalších 85 km . Bylo mi jasné , že je po závodění a , že pojedeme podle pejsků dělal jsem jim proto vždy po cca 20 km pauzy , aby jsme etapu i když pomalu , ale přece ujeli.

To se nám nakonec podařilo i když až na 9.místě  

Díky Zdeničce a Páťovi , kteří nám dělali zázemí a hlavně vše zařídili , protože já si umím říct tak akorát o pivo,prostě s tou pravou ženskou dokážete všechno děkuji.

A na ty naše čumáčky jsme neskutečně hrdí , mají v sobě obrovský potencional a spoustu výzev před sebou

Něco pro pobavení z pozice handlera je to narocnejsi,než když clovek zavodi hodinu po startu nefunguje Gps zjistíte proc asi,letite za poradateli,vše zaridi,jen ten den už pozici nevidite,takže přepočítávate,kdy by mohli být na checkpointu,Vasikovi zamrzl telefon,tak je nedostupný ale cas příjezdu trefime a cekame v cili 4 hodiny pauza a nestartuje auto antitechnickou angličtinou vcelku rychle seženu startovací kabely,a k nim i ochotneho človíčka z checkpointu,který vše poladi a auto startuje celou noc jedete na telefonu trasu zavodu a sledujete,jak jim to jde a přemýšlíte,jak to vyresit,pokud rano nenastartujete po probdele noci vyvencit a auto chytá jsme zachráněni a hura za našimi zavodaky kromě losů,tetrivku už jsme videli i stáda sobů jezdime totiž zkratkou přes les,kde když se potkají 2auta,tak už nevyjedeme ale má to své kouzlo cloveci i psi rodina už nas vyhlizi-unaveni,nevyspali,nejhorsi je,ze je jsko handler nesmíte mazlit,pomoct to mi děla obrovský problem aspoň Pata podpořit a vyrazi na trat...unaveni,bolavi,ale happy tym a teď už jen vyhlizet,kdy budeme zase komplet sou to nervy ale je tu krasne